Zdanění spropitného v České republice představuje dlouhodobě nejasnou oblast, která vyvolává nejistotu mezi majiteli restaurací i jejich zaměstnanci. Neexistence specifického zákona pro spropitné vede k nejednotné praxi a tlaku na legislativní úpravy.
1. Současná právní úprava a praxe
V Česku neexistuje speciální zákon, který by upravoval zdanění spropitného. Jeho daňový režim se řídí obecnými pravidly:
- Spropitné ponechané zaměstnavatelem: Pokud si spropitné ponechá majitel restaurace, stává se součástí jeho tržby. Podléhá dani z příjmu – 15 % v případě OSVČ a 19 % u právnických osob.
- Spropitné rozdělené zaměstnancům (bezhotovostní): Je-li spropitné rozděleno mezi zaměstnance (např. číšníky, kuchaře), je považováno za součást jejich hrubé mzdy. Z této částky se odvádí daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění.
- Spropitné přijaté zaměstnancem v hotovosti: Zaměstnanec by měl tuto částku od určité výše sám zdanit 15% daní z příjmu. V praxi se však toto pravidlo často nedodržuje, neboť výše hotovostního spropitného je obtížně prokazatelná a jeho evidenci nikdo nekontroluje.
Spropitné tvoří významnou část příjmů personálu (dle odhadů 20–50 %) a často kompenzuje nižší základní mzdy. Nejasnost v jeho zdanění přináší obavy z kontrol finančního úřadu.
2. Požadavky gastronomického sektoru
Podnikatelé a asociace v gastronomii dlouhodobě usilují o daňové zvýhodnění spropitného, ideálně o jeho úplné osvobození od daní a odvodů. Jako vzor je často uváděno Německo, kde spropitné nepodléhá odvodům sociálního ani zdravotního pojištění, ani dani z příjmu. Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí, že jde o celoevropský trend.
3. Postoj současné vládní koalice k chystaným změnám
Současná vládní koalice se k úpravě zdanění spropitného staví zdrženlivě a žádné změny v této oblasti neplánuje:
- ODS: Poslanec Vojtěch Munzar (ODS) uvedl, že téma zdanění spropitného není na stole a koalice nechce komplikovat už tak složitou situaci v gastronomii.
- Piráti: Pirátská strana rovněž neplánuje v této oblasti změny, s odkazem na jiné priority, jako je ekonomický růst, snížení daní pro rodiny, dostupné bydlení a boj proti byrokracii a korupci.
- STAN: Poslanec Jan Kuchař (STAN) navrhuje spíše zaměřit se na povinnost přijímat platební karty. Dle jeho názoru by to zvýšilo spotřebu a snížilo objem peněz v šedé ekonomice, což by bylo efektivnější než plné osvobození spropitného.
4. Potenciální budoucí změny a související debaty
Ačkoliv současná vláda změny neplánuje, téma zdanění spropitného může nabýt na významu v souvislosti s budoucími volbami a postoji opozičních stran.
- Hnutí ANO a EET: Hnutí ANO, které má šanci vyhrát příští volby, se k tématu staví jinak. Bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO) v roce 2016 sice potvrdil, že spropitné je zdanitelný příjem, ale zároveň připustil, že v praxi se nedaní a systém jej neeviduje. Hnutí ANO navíc otevřeně slibuje návrat elektronické evidence tržeb (EET 2), která byla zrušena v roce 2023. Znovuzavedení EET 2 by mohlo nepřímo ovlivnit transparentnost příjmů, včetně bezhotovostního spropitného, a potenciálně vést k většímu tlaku na jeho evidenci a zdanění.
- Mezinárodní kontext (USA): Debata o zdanění spropitného je aktuální i v USA, kde se před volbami Donald Trump i prezidentská kandidátka Kamala Harrisová vyslovili pro osvobození spropitného od daně, s cílem podpořit zaměstnance ve službách. V USA musí zaměstnanci hlásit spropitné nad 20 dolarů měsíčně, které pak podléhá federálním daním z příjmu a ze mzdy.
Závěr
Otázka zdanění spropitného tak zůstává v České republice otevřená. Zatímco podnikatelé volají po zjednodušení a daňovém zvýhodnění, současná vláda se změnám brání. Potenciální budoucí politické změny, zejména návrat EET 2 a odlišný postoj opozice, by však mohly tuto situaci znovu otevřít a přinést nové diskuse o tom, jak efektivně a spravedlivě nakládat s tímto specifickým příjmem.
